Krátkodobá paměť

v níž si ukládáme informace, které se k nám právě dostaly.

Použijeme ji např. při pokynech učitele, co mají žáci udělat, na které straně si mají otevřít učebnici a které cvičení zpracovat, zapamatování telefonního čísla, které potřebujeme vytočit nebo si zapsat, sdělení jmen osob, s nimiž jsme se právě seznámili, uvedení času a místa, kde se koná nějaká schůzka, kterou si potřebujeme zapsat do diáře apod. Někteří lidé (nejen) s dyslexií mohou mít krátkodobou paměť oslabenou, takže informace v ní uložené rychle zapomínají, zpravidla ještě dřív, než je stihnou využít (než otevřou učebnici, neví, které cvičení bylo zadáno, než dojdou do místnosti, zapomenou, co z ní měli přinést atp.). Důležitou roli hraje také fakt, že pouze údaje, které si uložíme v krátkodobé paměti, se posléze dostanou i do dlouhodobé, která slouží pro uchování údajů na dlouhou dobu, někdy po celý život.

Dobrá zpráva je, že paměť se dá trénovat (proto jsou zde zařazeny některé aktivity, kterým se ve hře věnujete). Navíc je dobré vědět, že mám-li tuto paměť oslabenou, potřebuji si důležité údaje hned zapisovat, nebo si je vícekrát a častěji opakovat, nebo vědět, kde jsou uvedeny, abychom se k nim mohli vrátit, když je potřebujeme, a vidět je tolikrát, dokud si je nezapamatujeme.

tip

Tip: Co si nepamatuješ, to si hned zapiš (používej „externí paměť).